Reviews LP ‘Invisible Architecture I’ (EN/ES/CS)

Blog about concert and LP release in Le Sud, written by Gilbert van Drunen, 25 May 2014:
Le Sud today
a small audience
Janneke van der Putten & Chrs preforming
did a great thing here
Janneke with her voice, Chrs with the magnetic fields of harddiskdrivers and other broken computerparts
all systems in the red
their sculpture of sound was very loud
very long
very deep
very very eventually
the door was open all the time
the sounds percolated onto the street
when it got really loud
my neighbours just closed my front door gently
without any attention
kulturbühne behind closed doors
being present without any precaution
not disturbing anything
that’s the way I like it
meanwhile the rest of Europe voted

Vital Weekly
, written by Frans de Waard, 4 Nov. 2014, quote:

“Whatever it may be, it sounds great. It sounds like a multi-layered voice piece, humming away and maybe has an ethereal feeling to it, like some religious chant, but the more I heard this, the less I thought this was the case. It has a great, refined drone quality with a tranquil atmosphere, and that hoovers perhaps closely to the world of new age, but it’s not. It’s probably too dark for that. This is one of those records you should get two copies of and play them together, slowly altering the speed and make an even bigger choir. Of the three releases this was the one that most appealed to me.”

Vanguardia Peruana, written by Wilder Gonzales Agreda, 10 Sept. 2014 –translated from Spanish:
“Invisible Architecture” was recorded using diverse unconventional microphone techniques in Vassivière’s Island during the artistic residence of Van der Putten in a tower acoustically designed for such a place. The resultant records were then mixed by Galarreta in order to highlight the acoustic, secret and magic qualities of this whole experience.

“Becoming Siren” is like the title points out a bewitching siren-song, whereas Ulysses, in the Odyssey, has the idea to turn you into a brave soldier of poetry. But the music, takes you from the worldly-minded noise, shaking off the skin and filling your heart with transmundane messages full of beauty, dew and wild wisdom.

“Becoming Storm” on the other hand becomes more natural, cold and inhuman. More cosmic. One can breathe at every tempo the late afternoons, the deserts and some of the thousands of horizons that have been guilty of such a metamusical gem. Janneke’s original voice is almost imperceivable between so many reverberations, echoes and remixes but undoubtedly that at the moment of the performance it should have been an unpronounceable event. Totally otherworldly.

Both pieces listened to 33 rpm -as the authors advise- are an overdose where the narrowness of the language and words would be ridiculous. It is impossible to do justice to that magnificence. Do not commit the classic conventional mistake of denying these delicacies to your ears, like the Homeric companions of Odysseus did -with the exception of beautiful Butes. Face the Real thing: you will come out as another one.”

El Blog Del Bam, written by Mauricio Mirando V., 6 Sept. 2014:
El disco que les presento a continuación es quizás el trabajo más difícil que me ha tocado reseñar en todo el tiempo que llevo en el blog. Se trata del nuevo experimento sonoro de Chrs Galarreta, esta vez acompañado por la cantante Janneke van der Putten, quien en palabras del mismo Galarreta, es parte importantísima de este nuevo proyecto. Pero vamos por partes y enterémonos un poco de que trata todo esto.

La grabación lleva por título Invisible Architecture y está compuesta por dos extensas piezas ambientales tituladas, Becoming-Siren y Becoming-Storm, donde se usaron una serie de técnicas de grabación por micrófonos y la voz envolvente de Van der Putten como ingrediente principal. Dicha grabación se llevó a cabo en un antiguo faro en Vassiviere, Francia, donde la cantante residió por algún tiempo. Se tomaron en cuenta muchos factores importantes en la realización, como los tipos y posición de los micrófonos, las características acústicas del lugar, los filtros naturales, el espacio, la modulación del sonido y por supuesto, la voz de Janneke, quien fué instruida por Galarreta en los tonos y estilo exacto que debía cantar para lograr esa textura mística en la grabación. Este último punto es altamente importante; la mística lograda alcanza estados sublimes y extasiantes, ya que hay un momento en que todo se vuelve celestial; no exagero, uno puede llegar a ver el paraíso con solo escuchar estas dos increíbles piezas y acompañarlas con el estado de relajación necesario. Otra punto importante a resaltar es que la grabación fue compuesta para poder ser escuchada en dos velocidades diferentes en disco de vinilo, la normal que es 45 rpm y la especial a 33 rpm; digo especial, ya que al ser una velocidad más lenta todo cobra un nuevo sentido, alargando las piezas en algo más de seis minutos y logrando una atmósfera más oscura y tenebrosa que parece venir de una dimensión espacio-temporal paralela a la nuestra, donde la voz de van der Putten pasa de ser celestial a volverse parte íntegra de la naturaleza que la rodea, convirtiéndose en parte del espacio.

En el insert que viene junto al disco podemos apreciar algunas imágenes de como se llevó a cabo esta grabación. Definitivamente hay mucha dedicación y esfuerzo en la composición de este gran trabajo; hay mucho arte y poesía cuidados al mínimo detalle. Para mí fue toda una experiencia interesante poder descubrir y escuchar esto en su totalidad, ya que es algo que no suelo escuchar muy a menudo y me ayuda a entender la música desde una perspectiva totalmente nueva a la cual era ajeno hasta el día de hoy, haciéndome comprender más los sonidos, la acústica y todos esos detalles que muchas veces se nos escapan del oído cuando no escuchamos a conciencia.

Gracias Chrss Galarreta y Janneke van der Putten por mostrarme el camino hacia la perfección de mi alma.

HisVoice, written by Jan Hocek, 30 Jun. 2014:
Na labelu Aloardi vyšlo nyní v limitovaném počtu 300 kusů (a s ručním sítotiskem coby coverem) vinylové album s dvojicí sónických kompozic nizozemské vokalistky a výtvarnice Janneke van der Putten a peruánského zvukového experimentátora Chrs Galarreta. Jde o část Galarretova dlouhodobého projektu Invisible Architecture – tentokrát byl zvukový záznam pořízen v loňském roce ve věži Ile de Vassiviére ve francouzském Centre International d´art at du paysage. V tomto projektu zkoumají oba aktéři akustické vlastnosti určitého prostředí v souvislosti s tónovou modulací, dýcháním, rytmem zpěvu, pozicí a typem mikrofonů a dalších snímačů zvuku, čímž probouzejí zvukovou architektutu místa a zároveň vytvářejí hudební kompozici.

Janneke van der Putten se sice narodila v Amsterodamu, ale žije a tvoří v Rotterdamu. Je autorkou audiovizuálních instalací, zvukových kompozic a hlasových performancí. Spolupracovala s experimentálními skladateli Slavashem Akhlaghim a Rorym Pilgrimem, zpívala v Sonology Electroacoustic Ensemble Richarda Barretta a s Amelií Cuni (v mikrotonálních rágách Johna Cage). V roce 2012 realizovala s naší Lucií Vítkovou projekt The Intensive And Its Orbit, který ale zatím nebyl publikován. Při studiu na Uměleckém institutu v San Francisku (2008) objevila nejrůznější staré i současné vokální postupy a nyní sama vyučuje klasickou severoindickou formu Dhrupad, a to techniku akar. Tento výraz představuje pojem pro formu, tvar, obraz a v indické hudbě znamená trvalé vokální uchopení samohlásky A, jež slouží jako základní trénink hlasu pro všechny další vokální techniky. Zjednodušeně (a jinak) řečeno: hlas vytváří drony, často nepostradatelné pro současnou experimentální hudbu.

Chrs Galarreta žije v Limě, je samouk. Přesto se stal vůdčí osobností peruánské experimentální umělecké scény již od roku 1995. Tento audiovizuální umělec, tvůrce a interpret elektroakustické hudby působí nejen v Jižní Americe, ale v posledních letech také v Evropě. Má za sebou více než stovku samostatných performancí a instalací. Zkoumá fyzickou strukturu určitých prostor (ať již v přírodě, nebo ve městech apod.), stírá rozdíl mezi zvukem a tichem, a to pomocí vyřazených elektrospotřebičů, domácích zvukových přístrojů, řízeně vyvolávaných chyb v softwaru, programování generativních nástrojů a transdukci pro člověka nepostřehnutelných fyzikálních jevů na slyšitelnou dimenzi.

Tyto aspekty tvůrčí práce oba protagonisté naplno využili právě v kompozicích Becoming – Siren (11:57) a Becoming – Storm (14:09). Lidský hlas, t.j. dronový zpěv (Janneke van der Putten) skrze instalované mikrofony, zvukové frekvence, generátory, oscilátory, snímače, rezonátory a bůhvíco ještě oživuje akustický prostor architektonického objektu, v tomto případě kruhové věže. A to nejen směrem dovnitř, ale také ven, pomocí ozvěny, odrazu, chvění, rytmu a filtrace. Oba tvůrci tak navzdory (a nebo právě kvůli) aleatorice dosahují mnohdy intenzivní hudební materie, hraničící na jednom pólu až s lahodným ambientem, na druhém pak s pořádně drsným noise. Občas dochází k pravidelnější rytmizaci, jež poněkud stmeluje občas hodně rozvolněný tok. Zaznamenáte také výrazné témbrové a spektrální plochy. Je co poslouchat, a to mnohdy s otevřenou pusou…

Navštivte osobní stránky obou umělců, najdete tam i mnoho hudebních ukázek, včetně tohoto čerstvého projektu.

Photo vinyl and cover

More about
> 12 inch LP ‘Invisible Architecture I’, a project of Chrs Galarreta and Janneke van der Putten